Советы для поездок - Кошицкий край

Spolu s maďarskou jeskyní Baradla tvoří velmi rozlehlý jeskynní systém. Nachází se v ChKO Slovenský kras, je zařazená mezi přírodní památky UNESCO. Návštěvníky láká především svou bohatou barevnou krápníkovou výzdobou. Zpřístupněna je od roku 1932. Vchod do jeskyně se nachází v blízkosti silnice z Plešivce do maďarského Aggteleku (poskytuje možnost ubytování v kempu nedaleko hranic).

Centrum východního Slovenska, 2. největší slovenské město s 240 000 obyvateli. První písemná zmínka o městě pochází z r. 1230. 7. května 1369 dostalo město jako první v Evropě erbovní listinu. Na počest této události se konají každý rok 7. května oslavy Dnů města strhující velkou část jeho obyvatel. Město má pěkně opravené centrum. Mnoho památek, např. největší gotická katedrála na Slovensku Dóm sv. Alžběty. Rozlohou třetí největší ZOO v Evropě. Na okraji města rozlehlý hutní areál původně Východoslovenských železáren mající širokorozchodnou železniční přípojku vedoucí až z Ukrajiny.

I na jihu Východoslovenské nížiny se dají nalézt zajímavá místa pro návštěvu. V katastru obce Malé Trakany u Čierne nad Tisou poblíž trojmezí Slovensko - Maďarsko - Ukrajina se nachází místo označované jako Zlaté písky Tisa. Písčité pláže z jemného říčního písku na slovenské straně řeky Tisy, která zde tvoří státní hranici, jsou místem pro rekreaci, koupání, rybolov a táboření. Podobným místem je tzv. Karča. Slepé rameno říčky Malá Krčava, utvářející opět hranici s Maďarskem, poblíž hraničního přechodu Veľký Kamenec - Pácin poskytuje místo na koupání a slunění. Nížinné území kolem řeky Latorica v prostoru přibližně mezi městy Kraľovský Chlmec a Veľké Kapušany je chráněno jako Chráněná krajinná oblast Latorica.

Moderní město se 40 tisíci obyvateli. Centrum Zemplína, umístěné na severu Východoslovenské roviny. Připomíná se už v roce 1244. Pěkně upravené centrum s pěší zónou, moderní hala vlakového nádraží. V zámku ze 17. století sídlo Zemplínského muzea s bohatými expozicemi. V blízkosti města rozlehlá rekreační vodní nádrž Zemplínská Šírava.

Poměrně rozlehlé sopečné pohoří na východě Slovenska. Z východní i západní strany je obklopené nížinatým územím. Táhne se v délce asi 50 km od měst Prešov a Vranov nad Topľou jižním směrem až k hranicím s Maďarskem. Nejvyšším vrcholem je Šimonka (1092 m) poblíž obce Zlatá Baňa. Svahy hor jsou porostlé zpravidla listnatými lesy s jelení, srnčí a mufloní zvěří. Mezi lyžařská střediska patří Zlatá Baňa, Zamutov a Petrovce. V létě je navštěvovaná vodní nádrž Sigord a jezero Izra. Dopravně významný je Dargovský průsmyk na spojnici Košic s Michalovcemi. Významná ložicka drahých a barevných kovů. Raritní byla těžba drahého opálu, o ní informauje nová naučná stezka u osady Dubník (Dubnícke opálové baně). V dříve velmi známých lázních Herľany můžeme najít pozoruhodný přírodní Herliansky gejzír, z něhož stříká voda do výše 15 metrů po dobu 25 minut jednou za každých 33 hodin.

Rozsáhlá krasová oblast východně od Košic v jižní části Slovenského rudohoří v okolí města Rožňava. Několik jeskyní bylo zařazeno do seznamu přírodního dědictví UNESCO. Celá oblast tvoří ChKO a Biosférickou rezervaci. Zpřístupněnými jeskyněmi jsou jeskyně Domica a Gombasecká jeskyně jižně od Rožňavy, Jasovská jeskyně na východním okraji krasu a Ochtinská aragonitová jeskyně západně od Rožňavy. Kras tvoří několik planin rozčleněných hlubokými kaňony řek jakým je např. Zádielska tiesňava. Zajímavostí je propast Silická ľadnica. Mezi kulturní památky patří zřícenina Turnianského hradu u obce Turňa nad Bodvou a původně gotický hrad Krásná Horka u obce Krásnohorské Podhradie.

Slovenský ráj je jednou z nejkrásnějších oblastí Slovenska. V roce 1964 byl vyhlášený za ChKO, v roce 1988 za Národní park. Rokliny, vodopády, lesy, žebříky, stupačky - to je to, co láká turisty z velkých dálek. Mezi nejznámější tiesňavy patří Veľký Sokol, Suchá Belá, Kyseľ a Piecky. Často navštěvovaný je Prielom Hornádu, místo, kde se ještě malá řeka zařezává do skal. Krásným rozhledovým místem je Tomášovský výhled. Na plošinách mnoho krasových jevů, na jihu se nachází přístupná Dobšinská ľadová jaskyňa. Turistickými středisky jsou Čingov, Kláštorisko, Podlesok, Dedinky.

Dominantní pohoří sopečného původu na hranici Prešovského a Košického kraje, východní částí zasahuje až na Ukrajinu. Část pohoří tvoří ChKO. Vystupuje vysoko z Východoslovenské roviny, v obci Jovsa na jihu pohoří u Zemplínské Šíravy dosahuje pouhých 160 m n. m. Nejvyšším vrcholem je hora Vihorlat (1 075 m). Mnoho turisticky významných míst - přírodní jezero Morské oko v hloubi bukových lesů, sklaní vyhlídka na vrcholu Sninský kameň a další. Značené turistické i cyklistické trasy. Část pohoří je nepřístupná kvůli vojenskému prostoru.

Pohoří na východě Slovenska mezi Košicemi a Slovenským rájem. Na jihu sousedí se Slovenským krasem. Součást Slovenského rudohoří. Dlouhé je přibližně 70 km a široké 30 km, porostlé především jehličnatými lesy. Nejvyššího bodu dosahuje na vrcholu Zlatý stôl (1322 m). Ve středu pohoří údolí řeky Hnilec s městečky Gelnica a Nálepkovo. Významnými lyžařskými centry jsou Krompachy - Plesy a Kojšovská hoľa (1245 m). Na východním okraji pohoří vodní nádrže Ružín a Malá Lodina s rekreačním významem. U Košic vodní nádržky Bukovec I a II.

Rozlehlá vodní nádrž východně od města Michalovce, tzv. "slovenské moře". Vybudovaná v letech 1961 až 1965 v povodí řeky Bodrog, maximální plocha hladiny 33,5 km2, průměrná hloubka 3,5 m. Část přehrady chráněna jako rezervace ptactva.
Severní část nádrže slouží k rekreačním účelům - množství rekreačních středisek (Hôrka, Medvedia hora, Kamenec, Klokočov, Kaluža, Paľkov, Biela hora a Lúčky), hotelů, pláží, možnost vodních sportů a rybolovu. V okolí mnoho cílů turistických či cyklistických výletů - zřícenina Vinianského hradu, pohoří Vihorlat.

Nevelké a nevysoké pohoří na jihu východního Slovenska při hranicích s Maďarskem. Přesto poměrně výrazně vystupující nad okolní nížinatou krajinu. Nejvyšším vrcholem je Rozhľadňa (470 m). Hřeben je dlouhý asi 14 km. Pěstování vínné révy - známé tokajské víno. Pohoří je Roňavskou branou oddělené od sousedních maďarských hor Tokajské vrchy (Zempléni hegysék). Nedaleko pod horami je místo, kde řeka Bodrog opouští slovenské území. Neexistuje místo na slovensku, které by mělo nižní nadmořskou výšku (94,3 m). Navštívit můžete zříceniny hradu Kamenec, renesanční zámeček v Borši nebo se podívat na pískové duny u mrtvých ramen řeky Bodrog. K návštěvě Maďarska můžete využít hraničního přechodu Slovenské Nové Mesto - Sátoraljaújhely.